Ubytovací služby jednoho standardu

Oficiální start jednotné klasifikace ubytovacích služeb je na spadnutí. Po mnoha letech nejasností nastupuje od ledna 2004 jednotný systém posuzování ubytovacích služeb. Samotné uvedení myšlenky do života je velmi prospěšné pro trh ubytovacích služeb v České republice, ačkoliv zůstává ještě několik nedořešených otázek.

„Situace, kdy se každý hotel může označit počtem hvězdiček podle své libovůle, brzy skončí. Na jednotné klasifikaci ubytovacích zařízení se dohodly dva největší profesní svazy sdružující hotely, penziony a podobná zařízení. Nová certifikace byla uznána Českou centrálou cestovního ruchu a Ministerstvem pro místní rozvoj,“ stojí ve vyjádření České centrály cestovního ruchu pro časopis HOREKA. Právě absence jednotné klasifikace představuje jednu ze zásadních překážek, která podle České centrály cestovního ruchu (ČCCR) brání rozvoji cestovního ruchu u nás.

Hned v úvodu je třeba říci, že nový systém, který iniciovaly sdružení HO.RE.KA ČR a Národní federace hotelů a restaurací (NFHR) se bude týkat nejen ubytovacích zařízení těchto dvou subjektů, které čítají přibližně 750 členů (tento počet odpovídá přibližně 6–8 % všech aktivních podnikatelů v oblasti ubytovacích služeb). O přidělení certifikačního znaku mohou požádat i majitelé ubytovacích zařízení, kteří nejsou členy žádné profesní organizace. Společná aktivita, kterou profesní sdružení vyvinula a přesvědčila pro ni také Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) a ČCCR, představuje další krok ke kultivaci ubytovacích služeb a bude mít v dlouhodobém pohledu nepochybně silný dopad na vnímání cestovního ruchu v ČR ze strany zahraničních a tuzemských cestovních kanceláří a také samotných hostů. Čas ukáže, nakolik bude systém přijat nečleny zmiňovaných svazů a sdružení.

Nastavení kvalitativní znaků
„Po obsáhlých diskusích s MMR ČR a ČCCR, ve vzájemné spolupráci s HO.RE.KA ČR jsme sestavili klasifikační znaky ubytovacích zařízení podnikajících v našem společném oboru tak, aby mohly sloužit nejen klientům v jejich orientaci, ale i samotným podnikatelům a investorům v této oblasti. Naší společnou snahou bude co největší počet certifikovaných zařízení s podporou znění živnostenského zákona,“ vysvětluje záměry nového systému Roman Vacho, prezident NFHR ČR.

Navržená klasifikace vychází ze základního členění do čtyř tříd podle vyhlášky MMR ČR č. 137/1998 Sb. a jejich pojmenováním respektuje používané dělení ve světě (Tourist pro jednu, Economy pro dvě, Standard pro tři, First Class pro čtyři a Luxury pro pět hvězd). Každá třída byla na základě dalšího jednání strukturována po linii závazných a doporučujících znaků. Některé podmínky zůstávají ve všech kategoriích stejné. Například s únikovým plánem s bezpečnostními informacemi, nehlučným a funkčním zámkem u vchodových pokojových dveří, osvětlením pokoje s vypínačem u vstupních dveří, stolem a židlí, postelí, zrcadlem, popelníkem, umyvadlem s teplou a studenou vodou se musí host setkat v jakémkoliv typu ubytovací služby, je-li certifikována. Internetovou přípojku, minibar s ceníkem zboží, místní veřejný telefonní seznam či záclony bezpodmínečně může vyžadovat jen v pokojích pětihvězdičkových podniků. Přehled všech kvalitativních znaků je k dispozici na adresách zmiňovaných profesních organizací.

Co mi to přinese?
Připojení se k jednotnému standardu může být velmi dobrým zúročením vynaložených financí. Obě organizace zatím plánují udělení certifikátu svým členům za zvýhodněných podmínek nebo zdarma, tzn. za roční členských poplatek. „Sdružení HO.RE.KA ČR bude tento certifikát, platný dva roky, přidělovat svým členům zcela zdarma (členský příspěvek činí 700 – 3000 korun – pozn. red.). Ubytovací zařízení, která nejsou členy žádné profesní organizace, mohou tento certifikát získat za úplatu, ale s ohledem na možnost získání informací, slev, možnost setkávání se v odborných sekcích apod., vidím jako nesrovnatelně větší výhodu členství v profesní organizaci,“ říká Mirka Luprichová, prezidentka sdružení HO.RE.KA ČR.

Dohoda mezi profesními svazy a státními orgány spočívá v prohloubení spolupráce zejména v propagaci certifikovaných zařízení. Představa současných představitelů těchto organizací je taková, že seznam všech příslušně garantovaných ubytovacích služeb by byl součástí zpočátku informačních materiálů ČCCR, která by přednostně propagovala právě certifikovaná ubytovací zařízení, a posléze map, průvodců nebo cestovních bedekrů. Příslušnost ke skupině propagovaných firem bude zpětně vytvářet vazbu na nutnost stálých inovací, což prospěje každému provozovateli ubytovacích služeb. Porovnání s některými zahraničními úpravami ukazuje, že lokální klasifikace se bude zřejmě dále vyvíjet ve směru k podrobnější kvalifikaci nabízených služeb a dalšímu doplňování (např. povinnost bezbariérového přístupu apod.).
 
Obě profesní organizace předpokládají, že o přidělení označení požádá přinejmenším stejný počet provozovatelů, kteří se doposud řídili separátními klasifikacemi. Navržené společné označení bude spojovat dosud používané prvky obou svazů. Prozřetelnost v rozhodnutí získat certifikát se kromě okamžitého benefitu v podobě vyššího zájmu cestovních operátorů projeví také z dlouhodobého hlediska. Přestože například Evropská konfederace národních asociací hotelů, restaurací a kaváren EU (HOTREC) ve svých materiálech uvádí, že v současnosti nebude usilovat o budování jednotného evropského systému, lze vývoj k unifikované klasifikaci v rámci Evropy očekávat.

Nevýhodu chystaného systému vidíme především v absenci hlubší definice kvality jednotlivých znaků. Z výše řečeného však vyplývá, že navržený standard představuje pouze krok na cestě k objektivnějším kritériím posuzování ubytovacích služeb. Další budou časem následovat. V současné době např. pracuje koordinační skupina ve složení Pavel Němec (MMR ČR), David Gladiš (ředitel ČCCR), Mirka Luprichová a Roman Vacho na metodickém postupu aplikace Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení. V postupovém plánu práce jsou konkrétní úkoly, které mají za cíl vytvořit takové prostředí, aby co nejvíce ubytovacích zařízení aplikovalo do své praxe navržené a přijaté kvalitativní znaky.

Hodnocení ubytovacích zařízení podle vyhlášky MMR ČR č. 137/1998 Sb.
hotel: ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služby s tím spojené (zejména stravovací), hotely se člení do pěti tříd, hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do pěti tříd;
motel: ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené pro motoristy a člení se do čtyř tříd;
penzion: ubytovací zařízení s nejméně pěti pokoji, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem, člení se do čtyř tříd;
ostatní ubytovací zařízení: turistické ubytovny, kempy a skupiny chat (bungalovů), popřípadě kulturní nebo památkové objekty využívané pro přechodné ubytování.

Dvě otázky pro Martina Ykemu, generálního ředitele hotelu Novotel Praha City:

Jak hodnotíte systém jednotné klasifikace ubytovacích služeb, který začne platit od 1. ledna 2004? Připojíte se k němu?
Všeobecně si myslím, že je prospěšný. Budeme se samozřejmě snažit o získání příslušného počtu hvězdiček v našich zařízeních. Zásadní problém do budoucnosti vidím v hledání jednotného stanoviska, protože v zásadě nyní fungují v Evropě tři systémy – francouzský, německý a belgický. Lokální klasifikace se nejvíce blíží tomu, který funguje ve státech Beneluxu. Diskuse se ještě povede i v Mezinárodní hotelové asociaci nad způsobem, jak zajistit přibližně stejnou úroveň vybavení.

Existuje v tomto ohledu vůbec možnost najít jednotné hledisko?
Bude to velmi obtížné. Vidím sám, že jiná kritéria panují v Praze a třeba v Ostravě nebo v horských střediscích. Cestou je položit základy standardu moderního vybavení. Mám tím na mysli, že například budete mít v hotelu telefon s digitálním, namísto analogovým ovládáním.

Stanislav D. Břeň, redaktor
autorský text pro HOREKA 2003