Pozdě bycha honit

Silná gastronomická lobby v Evropské unii, kterou reprezentovala zejména Francie, neuspěla se svým návrhem na zařazení restauračních služeb do snížené sazby daně. Čeští restauratéři a hoteliéři mohli sledovat tento boj většinou jen zpovzdáli, neboť se odehrával na příliš vzdálených kolbištích. Politická objednávka na vyjednání přechodného období pro Českou republiku se nerealizovala v době, kdy bylo o čem vyjednávat. A nyní je pozdě bycha honit.

Vyvstávají ovšem nové souvislosti, které daleko přesahují rámec debat o gastronomických a ubytovacích službách. Prezident republiky Václav Klaus vyhlásil oficiální datum voleb do Evropského parlamentu, v němž zasednou i naši zástupci. Podle anket a průzkumů, jimiž se to v denním tisku jen hemží, budou mít na paměti především ochranu národních zájmů České republiky. Zdálo by se, že toto je přímo ideální příklad, jak ukázat své „vlastenecké přesvědčení“ a hrdě nastavit hruď za levnější český řízek nebo hamburger. Pokud se však máme stát odpovědnými a respektovanými členy Evropské unie, měli bychom (tedy naši volení zástupci) rozvinout debatu o nižších sazbách za stravování jako celoevropskou diskusi. Vždyť pokud shledáme, že veřejné stravování představuje obor vhodný náležité (rozuměj daňově zvýhodněné) péče, je přece jedno, zda strávník pochází z Itálie, Česka nebo Estonska a zda se stravuje v Řecku, Velké Británii nebo v Polsku.

Chtějí-li tedy naši budoucí zákonní zástupci pozdvihnout kvalitu stravovacích služeb, nechť namísto „národního zájmu“ uplatní raději všeobecný a srozumitelný „zájem hladového“.

Stanislav D. Břeň, redaktor – restaurace, hotel
autorský text pro HOREKA 2004