Ctím a cítím čistotu tvaru

„Celoživotně měřím výšku stolů a židlí.“ I takový může být úděl výtvarníka, který se profesionálně zabývá designem restaurací. Pokud naměří 75 centimetrů výšky klasického stolu, je Oto Bláha, navrhovatel řady pražských i mimopražských restaurací, spokojen. V úvodu našeho rozhovoru Oto Bláha zmínil východní filozofické koncepty feng shui či zen proto, aby charakterizoval svou představu stran výtvarného dojmu, který sám rád vytváří a zároveň shledává coby trend v interiérech koncipovaných restaurací dneška.

Pravidelní návštěvníci restaurací jistě vnímají interiérové změny ve svých oblíbených podnicích. Můžete vývoj v oblasti designu a dekorací v restauracích popsat šířeji z hlediska tvůrce designů restaurací?
Existuje určitý trend nebo móda v návrhu restaurací, která se sem dostává ze zahraničí, a já bych ji charakterizoval několika slovy: čtverce, bedny, studeno, čistota tvaru, zen, jednoduchost barev. Když jsem před deseti lety začínal s návrhy designu restaurací, pamatuji se, že jsem připravoval například umělé patinování stěn, aby interiér působil omšelým dojmem. Bylo to velmi typické, ale v průběhu let jsem si všiml, že majitelé restaurací ustupují od těchto představ. Restaurace se zbavují oné „špinavosti“ a činí se útulnějšími, ale prosazuje se právě ta jednoduchost, kterou můžeme nalézt také v nábytkářství, oblečení apod.

Zmínil jste nábytek… Mění se nějak materiály, které restauratéři vyžadují pro nábytek, který chtějí použít ve svých restauracích?
Přistupuje se více k přírodním surovinám v kombinaci s chladnějšími materiály. Jak jsem ale říkal, studené jsou zejména formy, vše je jednodušší, více hranaté. V poslední době se také hodně dýhuje, protože někteří majitelé restaurací nemají finanční prostředky na dřevěný masiv. Na druhou stranu potíž dýhy spočívá v tom, že se časem loupe.

Oblíbil jste si nějaký materiál?
Mám své favority, ale každý prostor vyžaduje individuální přístup.

Spojení představ designéra a zadavatele může být leckdy komplikované, jelikož každý posuzuje výsledek z poněkud odlišného pohledu. Do jaké míry nechávají investoři právě například výběr materiálu na vás?
Musím zaklepat, že většinou vybírám sám. Málokdy jsem se dostal do situace, že by zadavatelé řekli jasné ne. Pokud se něco takového vůbec stane, většinou odhalíme problém již na začátku, kdy spolu hovoříme o celkové koncepci. Jsem zastáncem toho, aby se výtvarník se zadavatelem projektu nejdříve přiblížili lidsky. Na základě svých zkušeností také vím, že zadavatel většinou vyhledává designéra podle jeho předchozích prací. Nemilé překvapení v podobě absolutního nesouladu v představách je tím prakticky eliminováno, protože zadavatel už většinou ví, co může očekávat.

Můžete, prosím, přiblížit, jak postupujete po získání zakázky? Jaké první kroky podnikáte…
Nejdříve přichází bližší seznámení s majitelem. První informace, se kterou pracuji, je zaměření restaurace – jinak připravuji design pro francouzskou, jinak pro italskou restauraci. Kladu samozřejmě další otázky stran otevírací doby, struktury podávaného menu, cenové hladiny restaurace, předpokládané klientely apod. Velmi mne zajímá název podniku. Jelikož jsem vystudovaný malíř, hledám v pojmenování příběh, který by mohl být nosným designovým motivem.
Limitním faktorem je množství financí, které zadavatel vloží do projektu. Od toho se odvíjí, jaké a jak kvalitní materiál můžeme použít. Osobně razím myšlenku, že interiér nemusí být tak drahý, aby se dosáhlo požadovaného efektu. Nepovažuji za důležité mít světlo za několik tisíc korun dovezené z druhé strany planety. Spíše světlo vyrobím podle svého návrhu v České republice – ušetřím a zároveň neuberu podniku na originalitě.
Množství financí ale nepředstavuje jediné omezení. Na druhé straně jsou limity dané postavením a názorem hosta, který bude restauraci navštěvovat. Pokud vytvoříte příliš okázalý design, může se stát, že řadu potenciálních návštěvníků odradíte. Budou se domnívat, že máte příliš draho, což nemusí být vůbec pravda. Ve skutečnosti tedy nikoliv kvalita pokrmů nebo přístup obsluhy, ale interiér je to, co alespoň při prvním kontaktu rozhoduje.

Některé restaurace otevřené v první polovině devadesátých let minulého století procházejí v současnosti změnou interiérů. Jak často by měli restauratéři obměňovat design svých podniků?
To je těžká otázka. Některé restaurace jsou krásné po deseti, dvaceti, padesáti letech a příliš jim nechybí. Pokud jde o obměnu, vyvstávají dvě protichůdná hlediska. Na jedné straně budujete trvalý vztah se zákazníkem a toto úsilí samozřejmě podporuje kontinuita v designu. Na druhou stranu musíte přinášet něco nového a zajímavého. Již dlouho si kladu otázku, kolik z těch nově otevíraných restaurací se za několik let stane tradičními díky svému interiéru.
Dnes se otevírají restaurace v prostředích, která dříve nebyla vyhrazena gastronomickým službám. Nikdo neví, zda je lidé budou navštěvovat. Podnikatelé mají strašné riziko v tom, že musí všechno zaplatit, připravit kvalitní interiér, zajistit hygienu, personál na úrovni, musí dobře vařit, a stejně nevědí, zda restaurace bude fungovat uspokojivě.

Co bývá největší problém při realizaci restaurací?
Pominu-li již zmiňované finanční limity, mám pocit, že vždycky dělám totéž, a to je zakrývání rour. Stavba vám některé věci diriguje a stává se, že prostředkem místnosti prochází roura od klimatizace.
Nekončící problém spočívá v odírání stěn ve výšce opěradel židlí, často se ulamují křehké rohy. S tím se potýká každá restaurace a je zapotřebí designéra, aby navrhl efektivní, ale zároveň estetické řešení. Opakovanou komplikací je prostor. Z pochopitelných důvodů majitel restaurace usiluje o co největší počet míst, proto se zmenšují stoly. Na druhou stranu se zase zvětšují talíře.
S umístěním souvisí také důraz na variabilitu prostoru. Mám tím na mysli, že restauratéři vyžadují zejména stoly se dvěma místy, zároveň by však obsluha měla se stoly lehce manipulovat v případě potřeby. Požadavek na mobilitu stolů prakticky znemožňuje zakomponování stolních lampiček apod.

Cítíte ve své práci něco typického, co se opakuje, linii, která prochází všemi realizovanými restauracemi?
Naopak se velmi snažím, aby můj rukopis nebyl tolik čitelný. Domnívám se, že klientovi musím předat interiér, který se bude alespoň na první pohled lišit od každé restaurace v okolí. Vždy se snažím vymyslet tři čtyři prvky, které budou specifické pro daný podnik. Opakovat se může maximálně princip, o kterém jsem hovořil.


Filozofie feng shui v designu
Každé místo, místnost, předměty, barvy mají své QI, svou energii a vyzařují ji do okolí. Mohou tím značně ovlivnit i vás. Vaši výkonnost i prosperitu práce a života vůbec.
Čínské umění feng shui (doslova vítr a voda) pracuje právě s QI prostředí, kde se člověk vynachází, kde pracuje i odpočívá, kde naplňuje svůj život. Užitím ozdravných prostředků a rozmístěním předmětů lze snížit negativa špatné stavby. Nebo posílit vliv na jednotlivá místa a tím na oblasti, jako je zdraví, tvořivost, vztahy, partnerství, prosperitu a bohatství nebo znalosti. Je dobré vypracovat plán např. výstavby nového domu, kanceláří anebo navrhnout korekci již stávajících místností . Potřeby lidí jsou různé. Někdo si přeje více peněz, někdo více slávy, někdo svědomitě vychovává děti. Někdo touží po kvalitním partnerství a někdo by chtěl ve vztahu více vášně.
Zdroj: fengshui.cz


Oto Bláha: Projekty a realizace

Cafe Colonial, Praha, 1996
Design: M. Ch. Borenstein, Oto Bláha
Realizace: Oto Bláha, M. Ch. Borenstein, Nena Popovič, Milada Fischerová

Cafe Le Patio, Praha, 1998
Design: M. Ch. Borenstein, Oto Bláha
Realizace: Oto Bláha, M. Ch. Borenstein, Milada Fischerová

Brasserie, Café & Bar Le Patio, Praha, 2000
Design: Oto Bláha
Realizace: Oto Bláha

Hotel Andrassy, Budapešť, 2001
Design: Ondřej Bartošek, Oto Bláha
Realizace: Ondřej Bartošek

Hotel Elegant, Praha, 2001
Design: Oto Bláha
Realizace: Oto Bláha

Obchod pro Illy, Praha, 2001
Design: Oto Bláha
Realizace: Oto Bláha

Obchod pro SIA, Praha, 2001
Design: Oto Bláha
Realization: Oto Bláha

Le Bistrot de Marlene, Francouzská restaurace, Praha, 2002
Design: Oto Bláha
Realizace: Oto Bláha

Nostress Café & Gallery, Praha, 2002
Design: M. Ch. Borenstein, Oto Bláha
Realizace: Oto Bláha, M. Ch. Borenstein

Pizzeria U SLONA, Praha, 2003
Design: Oto Bláha
Realizace: G. Votýpková

Restaurant DETAILLO, Praha, 2003
Design: Oto Bláha
Realizace: R. K. Fin, G. Votýpková

Restaurant FRESHDAY, Praha, 2003
Design: Oto Bláha
Realizace: R. K. Fin, G. Votýpková

Stanislav D. Břeň, redaktor

autorský text pro HOREKA (2003)