Case study: Americký bar v Pařížské ulici

Jedna z možností, jak se věnovat dekoračním prvkům a interiérům, spočívá v hledání trendů a dlouhodobějších zákonitostí napříč několika segmenty. Pro tentokrát jsme se přiklonili k alternativě referování o jediném podniku, pražském Bugsy’s baru.

Tento podnik, který byl otevřen v roce 1995, tvoří jeden z prvních článků ve vývoji pražských koktejlových barů. Mezi vyhledávané patří zejména díky úrovni poskytovaných gastronomických služeb – také se zde vystřídalo několik barmanů, kteří nyní patří k české barmanské špičce. Každý bar si však své zákazníky získává nejen dobrým pitím a počínáním obsluhy, ale také způsobem, jak řeší interiérové a dekorační prvky. A proto jsme se zaměřili na negastronomickou stránku Bugsy’s baru.

Původní koncept podniku vycházel z představy amerického baru 30. let a realizovalo jej architektonické studio Genia Loci. Slovo „původní“ je na místě, protože bar na exkluzivní adrese Pařížská 10 postihla loňská povodeň, a interiér doznal ke konci roku 2003 několika změn, ačkoliv počáteční zaměření se neměnilo. „My jsme se vždy věnovali především gastronomické stránce našeho podniku a interiéru jsme příliš nedávali. Umím si představit lepší přesvědčovací metody než zatopení, ale to nás vlastně donutilo více se zabývat kompozicí prostoru a dekoračními prvky,“ říká Václav Vojíř, spolumajitel baru. Dnes původní vybavení reprezentuje pouze barový pult z toho důvodu, že nebyl prakticky poškozen a také pomyslně zajišťuje kontinuitu s předchozí podobou podniku.

S rekonstrukcí interiéru přišla i změna v koncepci některých dekorativních předmětů. „Například jsme upustili od obrázků s gastronomickými motivy na stěnách, které jsou nyní holé. Chtěli jsme navodit pocit jednoduchosti, střídmosti a čistoty. Může to působit chladně, ale atmosféru v baru tvoří především lidé. S postupujícím večerem hosté vnímají prostor úplně jiným způsobem,“ vysvětluje Václav Vojíř. Ve stěnách naopak přibyly tři niky, v nichž se většinou objevují vázy s květinami. Květiny jsou vůbec průvodním dekoračním znakem celého podniku. Hned u vchodu se nachází nádoba s květinami, které jsou umístěny také ve zmiňovaných výklencích, na baru a na toaletách, jež rovněž podstoupily citelnou změnu (zejména vytvoření pultu z teraca). Pro nákup květin v Bugsy’s baru neplatí žádná závazná pravidla, prim ovšem hrají růže. Květiny se pořizují většinou dvakrát týdně tak, aby vždy byly čerstvé. Týdenní investice osciluje kolem 2000 korun. Výdaje na květiny však vystupují v případě speciální akcí, jakou může být například oslava tří tisíc dnů provozu letos v červnu, do řádů podstatně vyšších. Květy představují významnou složku vnitřní dekorace i v dalších gastronomických a ubytovacích službách, v Bugsy’s baru však plní hlubší účel. V prostorách podniku býval sklep, a bar se tak nachází asi tři metry pod úrovní chodníku. Čerstvé květy sem symbolicky přinášejí atmosféru, kterou může host prožít při posezení na venkovní zahrádce.

Jejich rozmístění musí splňovat dvě podmínky – jistou vyváženost v prostoru a minimální komplikace při běžném provozu. To je také důvod, proč květiny nebývají umístěny na stolech. Vzhledem k tomu, že stoly jsou opatřeny černou vrchní deskou, nabízí se však lepší varianta – svíčky. Pohyb plamene a zrcadlení v leštěném povrchu navozují pocit jisté autonomie osazenstva každého stolu. V kombinaci s používaným skleněným servisem květiny a svíce většinou vyplňují silnostěnné temně modré vázy nebo skleničky.

Loňská rekonstrukce přinesla poměrně zajímavou inovaci světelného systému. „Instalovali jsme osvětlení, které preferuje třeba divadelní provoz. Systém lze programovat tak, aby se měnily jednotlivé světelné scény. Můžeme upravovat sekvence pohybu světla či jeho intenzitu v jednotlivých bodech. Cílem je, aby se pozvolna a nerušivě proměňoval barevný odstín interiéru i intenzita světla v jednotlivých částech,“ vysvětluje Václav Vojíř. Za vybavení podnik zaplatil 800 tisíc korun.

Představa baru ve Spojených státech třetí dekády minulého století by nebyla kompletní bez hudebního doprovodu jazzového nebo bluesového ražení. Proto piano v centrální části baru nepředstavuje jen dekorační element, ale také zdroj hudby pro pravidelné pondělní večery, kdy v baru vystupuje americký jazzový zpěvák.

Dekoračním prvkem sui generis je samotný barový pult, který tvoří kompozice dýhovaného dřeva a nerezového kovu. Na uspořádání, výběru či designu „výrobních“ kapacit v rámci barového pultu nebo zápultí se podíleli sami majitelé. Umělecké předměty tu zastávají nerezové mísy na šampaňské a nerezové nádobí vůbec. Každodenně se na pult připravují kolekce čerstvého ovoce, které lahodí oku a vedou zákazníka k další objednávce. Poblíž barového pultu se nachází humidor na doutníky ve velmi zajímavém provedení. V duchu hesla „viditelnost prodává“ se majitelé rozhodli přistoupit k výrobě speciálního skleněného humidoru, jehož jednotlivé police jsou podsvíceny. Osvětlení je řešeno tak, aby nevytvářelo nežádoucí teplo. Humidor tohoto zpracování v kombinaci s výhodným umístěním poblíž vchodu nepředstavuje jen ideální dekorační jednotku, ale také velmi dobře prodává. Průměrná obrátka se pohybuje v rozmezí šest až osm doutníků denně v průměrné ceně 390 korun.

V Bugsy’s baru se setkáme se zastoupením rozmanitých typů klasických i moderních materiálů. Dřevěné židle jsou potaženy temně zelenou kůží, která prokazuje svou vhodnost především s přibývajícími lety. Patina opotřebovanosti nekazí estetický dojem a zároveň je dobrým měřítkem návštěvnosti baru. Stoly jsou vyrobeny také ze dřeva, navíc s podstavcem z kamene a vrchní opaxitovou deskou. O barovém pultu a humidoru již byla řeč. Teraca bylo využito především na toaletách v kombinaci s lisovaným bambusem. Zajímavá kombinace materiálu byla zvolena pro podlahu, již tvoří keramické dlaždice kombinované se středovými bambusovými čtverci.

Stanislav D. Břeň

Informace o Bugsy’s baru
otevřeno: 1995 (v červnu 3000 dní provozu)
počáteční úvěr na vybudování podniku: 4 miliony korun
počet míst k sezení: 65 (kompletně při plném zatížení: 130)
stálá klientela: 85 %
plocha: 150 m2
plocha provozní části: 110 m2
částka za rekonstrukci po povodni: 3,3 milionu korun
řešení interiéru: architektonické studio Genia Loci

Vybrané dekorační prvky v Bugsy’s baru:
- květiny (za 8 – 10 tisíc korun měsíčně)
- svíce (v hodnotě 6 tisíc korun měsíčně)
- niky ve stěnách
- okna do ulice (ztvárněno grafickým studiem Najbrt)
- barový pult
- piano (darem po povodni)
- interaktivní osvětlovací systém (v částce 800 tisíc korun)
- humidor (v ceně 55 tisíc korun)

Stanislav D. Břeň, redaktor

autorský text pro časopis HOREKA (2003)