Vytvořte působivou expozici doutníků

Závazná pravidla pro skladování doutníků nejvýrazněji ovlivňují způsob jejich vystavení v hotelech, restauracích nebo barech. Dále se doutníky obvykle třídí podle země původu, značky, velikosti či tvaru.

Všeobecně lze konstatovat, že spotřeba doutníků velmi pozvolna narůstá. Vzhledem k tomu, že neexistují marketingové studie, které by tento trend potvrzovaly, můžeme se v tomto spolehnout jen na vyjádření společností, které dodávají do systému HOREKA. Příznivý vývoj souvisí zejména s výrazně labužnickým způsobem konzumace hotelových či barových hostů, pro něž kvalitní doutník je totéž co digestiv nebo vonící káva po dobrém jídle. Nepřímo k této tendenci přispívá růst životní úrovně, kdy se postupně rozšiřuje skupina těch, kteří si mohou dovolit dražší doutník. A v neposlední řadě vyvstává i otázka nabídky ze strany dovozových firem, která v průběhu posledních let vykrystalizovala v portfolio věhlasných značek především z Kuby, Dominikánské republiky, Hondurasu či Nikaraguy. Velcí dovozci doutníků (firmy FAT, Interimpex či Mostex) jsou rovněž schopni ve vlastní režii zajistit školení pracovníků gastronomických podniků, což z dlouhodobého hlediska bude mít pravděpodobně vliv na rostoucí počet zákazníků. Platí zde, že pokud je obsluha schopna podat svým zákazníkům kvalitní informace, zvyšuje se také obrátkovost produktu.

Jak řadit doutníky v humidoru
Konečný prodej ovlivňuje způsob, jakým jsou doutníky nabízeny. Především vlhké doutníky vyžadují v tomto ohledu speciální péči. Musejí být skladovány, a tedy i prezentovány v humidorech – skříňkách, které udržují konstantní teplotu (asi 20 stupňů Celsia) a vlhkost vzduchu (kolem 70 – 75 %). Za tím účelem obsahují humidory vlhkoměr (hygrometer). Doporučuje se, aby destilovaná voda, která se do humidoru přidává, obsahovala několik kapek antibakteriální tekutiny.
Tento humidor se v hotelech nebo restauracích používá většinou ve dvojím provedení. „Disponujeme statickým humidorem, který je umístěn v baru. Dále používáme mobilní humidor, který je umístěn na vozíku. V případě žádosti hosta jej obsluhující personál přiveze ke stolu a host si doutník sám vybírá,“ říká Jan Macháček, food & beverage assistant hotelu Savoy. S výběrem a konzumací doutníku je spojen zajímavý proces, který může oživit váš podnik.
Řazení doutníků v humidoru není nikterak rigorózní. Provozovatelé restaurací nebo hotelů většinou odebírají jen několik velikostí či značek, proto pro ně segmentace sortimentu nemá takový význam. Přesto se ale snaží řadit doutníky do bloků podle značky, případně velikosti. V podnicích, které nabízejí větší portfolio doutníků, se obvykle volí vertikální uspořádání podle zemí původu. Horizontálně v takto definovaných skupinách se člení jednotlivé značky, popř. velikosti. Z hlediska působivé expozice doutníků v humidoru je důležité sledovat pozici ringu na doutníků (tedy prstence, který nese označení výrobce). Ve slavných obchodech, mezi které patří londýnský Alfred Dunhill, pařížský La Civetta či newyorský Nat Sherman, je možné setkat se s dalšími typy rozložení doutníků, a to např. dle barevných odstínů, stáří a vyzrálosti doutníků, designu obalu či tvarů (viz Tvary doutníků).

Značky, které mají úspěch
„Kubánské doutníky jsou tradiční a patří mezi nejsilnější. Doutníky z Dominikánské republiky bývají jemnější, a jsou tedy vhodnější pro nezkušené kuřáky. Produkty honduraské provenience se nacházejí někde mezi. A poslední dobou jsou poměrně žádané doutníky z Indonésie,“ konstatuje Ivan Argaláč ze společnosti FAT (obchod La Casa De Cigaros Y Del Vino). Podobný názor sdílí i Petr Forman, ředitel společnosti Interimpex (obchod La Casa Del Habano Praha), která na náš trh dodává širokou paletu značek kubánských doutníků, a dodává: „Pokud budeme hodnotit tvar, trendem poslední doby jsou tzv. torpéda. Dle našich zkušeností jsou hlavními konzumenti muži ve věkové skupině 28 – 35 let.“ Mezi nejprodávanější značky ať v českých hotelech a restauracích nebo specializovaných prodejnách patří zpravidla kubánské doutníky (Belinda, Bolivar, Cohiba, H. Upmann, Juan Lopez, La Corona, Montecristo, Partagas, Punch, Romeo Y Julieta, Trinidad) či produkty z Dominikánské republiky (Don Diego, Montecruz, Davidoff, La Aurora, Dunhill či Peterson). Některé značky se vyrábějí dubletně v obou zemích, což bylo způsobeno přesunem výroby do okolních zemích po kubánské revoluci. Z toho důvodu lze některé doutníky zakoupit pod jinou než jejich historickou značkou. Např. doutníky H. Upmann lze získat také pod značkami José Martí, Partagas jako Francisco Peréz German nebo značku La Corona jako Fernando Roig.
Tato změna se ale většinou nepromítla do kvality a způsobu zpracování doutníků. Původní jména továren zůstala na průčelí výrobních budov a nové názvy se příliš nevžily.
Podobně jako víno se stále častěji nabízí s konkrétními pokrmy, má doutník též svůj protějšek. Bývají jím koňaky, které host zpravidla konzumuje při vychutnávání své oblíbené značky doutníku. V hotelu Savoy například umísťují koňak přímo na vozíček, na kterém se nachází humidor, což se příznivě projevuje v prodeji obou komodit.

Stanislav D. Břeň

článek byl publikován v oborovém časopise HOREKA (2003)