Kultivace českého vinařství a obchodu s vínem pokračuje

Nový zákon o vinohradnictví a vinařství (č. 321/2004 Sb.) se stal účinným 28. května letošního roku. Vzhledem k tomu, že upravuje některé podmínky, které souvisí s prodejem (zejména otázka značení a zatřídění), může ovlivnit praxi v restauracích nebo barech například při sestavování vinných lístků. Proto stojí za to připomenout si některé poznatky.

Především je třeba říci, že padlo rozdělení do vinařských oblastí a podoblastí, jak je definoval poslední vinařský zákon z roku 1995. Celá republika byla rozdělena na vinařskou zónu Čechy a vinařskou zónu Morava. Vinařské podoblasti ve vinařské oblasti Morava jsou mikulovská, slovácká, velkopavlovická a znojemská. Vinařské podoblasti ve vinařské oblasti Čechy jsou mělnická a litoměřická.

Modifikovaná klasifikace a značení
Pro restauratéry je důležité, že zákon přináší další potřebné požadavky na označování produktů, které je v souladu s předpisy Evropských společenství. Zákon stanoví zejména, které informace se nesmí vyskytovat na etiketách. Nesmí být například uvedeny údaje, které poukazují na zvlášť zesílený účinek jako sousloví „zdravotní víno“, „posilující víno“, „víno na krev“ nebo termíny „přírodní“, „pravé“, „čisté“ nebo „alternativní“. U zemského a jakostního vína stanovené oblasti je na etiketě dovoleno uvádět ročník, jestliže „bylo víno, po odečtení množství látek, které byly užity ke zvyšování cukernatosti, vyrobeno alespoň z 85 % z vinných hroznů, které byly sklizeny v roce, který má být uveden na etiketě.“ Na etiketě je dále možné uvádět získaná ocenění, medaile ze soutěží a vinařských výstav pouze za předpokladu, že jsou tyto akce uznány ministerstvem nebo členským státem Evropské unie.
Pokud prodávající nabízí k prodeji víno uskladněné v jiném než obalu určeném pro spotřebitele, zde je řeč zejména o tzv. sudovém vínu, je povinen viditelně umístit písemné údaje, které se vztahují k obchodnímu označení vína, výrobci vína, označení šarže, skutečnému obsahu alkoholu a slovnímu vyjádření obsahu zbytkového cukru. Pokud tedy bude naplňována dikce zákona, měli by restauratéři nabízející sudové víno (dosud v nápojových lístcích označované jako „červené“ a „bílé“) zavést důkladnější systém informování.

Územní originalita
Jistou zajímavost do systému kategorizovaných vín vnáší tzv. víno originální certifikace (značené jako VOC nebo V. O. C.).  Víno musí splňovat několik podmínek. Je předepsáno, že výroba probíhá na menším území, než je vinařská oblast, výrobce musí být členem sdružení, které je oprávněné používat označení VOC podle české legislativy či víno musí odpovídat alespoň jakostním požadavkům kladeným na jakostní víno. Tato kategorie v podstatě více zavádí „teritoriální“ prvek do našeho systému v návaznosti na proklamace a také úsilí řady vinařů konkurovat zahraniční produkci kvalitou a originalitou vyráběných vín.

Burčák může být, ale podle přísnějších pravidel
Některé změny se dotýkají také tzv. burčáku. “Především není možné jako ´burčák´ označit každý kvasící vinný mošt. Protože se tento specifický nápoj oblíbený a známý – až na malé výjimky – pouze v Česku, stal národní specialitou, může se tak nyní označovat pouze částečně zkvašený hroznový mošt pocházející výhradně z hroznů sklizených a zpracovaných na území České republiky. Pokud nápoj vznikl i z hroznů dovezených odjinud, pak může být nabízen k prodeji pod názvem ´částečně zkvašený hroznový mošt´,“ interpretuje dikci zákona Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Změnou, které mohou využít některé restaurace, je možnost nabízet burčák už od 1. srpna, zatímco dosud museli vinaři čekat až do 15. srpna. Období prodeje končí 30. listopadu. Za účelem lepší informovanosti hostů v restauracích a dalších spotřebitelů bylo ustanoveno pravidlo nakazující informovat o tom, kdo nápoj vyrobil. Měla by tak být zajištěna alespoň částečná vysledovatelnost původu. Inspekce je přesvědčena o tom, že si čeští a moravští vinaři stále silněji uvědomují cenu dobrého jména a že jim bude záležet také na tom, aby se pod jejich jménem neprodával nekvalitní nápoj vydávaný za burčák. Snad se tento předpoklad stane východiskem pro všechny vinaře a restauratéry a nový zákon tak přispěje k další kultivaci českého vinařství a obchodu s vínem.

Jakostní víno s přívlastkem se vyrábí v druzích:
-    kabinetní víno;
-    pozdní sběr;
-    výběr z hroznů;
-    výběr z bobulí;
-    výběr z cibéb;
-    ledové víno;
-    slámové víno.


Zatřídění vína vyrobeného z vinných hroznů vypěstovaných na území ČR:
-    jakostní víno;
-    jakostní víno s přívlastkem;
-    jakostní šumivé víno stanovené oblasti;
-    aromatické jakostní šumivé víno stanovené oblasti;
-    pěstitelský sekt;
-    jakostní perlivé víno;
-    jakostní likérové víno.


Stanislav D. Břeň, redaktor, copywriter, editor
psáno pro časopis HOREKA 2004
gastronomie, hotelnictví, cestovní ruch